KRAJINA PŘED 100-150 LETY
Území Čech i Moravy je po staletí zemědělskou oblastí. Jenže způsob obdělávání polí před jedním a půl stoletím, ba ještě před několika desítkami let, je zcela odlišný.
Polní tratě neměly charakter obřích lánů, ale šlo o soubory drobných políček. Na těch se střídaly plodiny v pestré paletě a také zemědělské práce na nich probíhaly střídavě. Při seči, orbě nebo jiné operaci nikdy nedošlo k jednorázové nárazové přeměně rozsáhlé oblasti s devastujícím účinkem na drobnou zvěř, jak k tomu dochází v současnosti.
Charakteristická byla existence husté sítě polních cest, celé řady míst k zastavení (u křížů, na rozcestích apod.), přímo nepředstavitelné ve světle dnešních zkušeností bylo množství drobných mezí oddělujících pole. Všechna tato neobdělávaná, nanejvýš sečená místa, byla příhodným místem pro výskyt polní zvěře, ptactva, hmyzu a množství rostlin, jež dnes nacházíme jen v chráněných územích.
Další obrovský rozdíl byl ve stavu vodních ploch, zejména potoků a řek. Zatímco dnes prakticky nenajdeme přírodní koryto, které by nepoznalo zásah bagrů, narovnávání, dimenzování průtoku apod., původní vodoteče si razily cestu bez lidských pravítek, klikatily se, občas vybřežovaly, vytvářely zamokřená místa, tůně, rákosiny a hlavně vlhké nivy.
Společným jmenovatelem největších ekologických problémů téměř celé Moravy je extrémně intenzivní zemědělské obhospodařování, respektive náročnost užívaných technologií.
V souvislých lánech není schopná života většina živočichů a rostlin, kteří by si jinak poradili v mozaikovité krajině; populace jsou roztříštěné, vzájemně jen těžko komunikují, jsou náchylné k zániku při různých výkyvech.
Schopnost krajiny udržet vodu je v poslední době sice sledované téma, ale praktické kroky směrem k nápravě tristního stavu, V minulých dekádách se vodohospodářům „podařilo“ narovnáváním vodních toků a jejich zatrubňováním zkrátit délku vodotečí o dobrou třetinu. Umělá koryta dnes tvoří drtivou většinu, přičemž jejich profily jsou schválně voleny tak, aby odtok vody byl co nejrychlejší. Další urychlení odtoků umožnily drenáže na všech možných i nemožných místech.
Co se tím docílilo: na jedné straně se zvětšila plocha půdy, kterou je možné obdělávat, což přináší ekonomický zisk. Na straně druhé stavební akce tohoto typu jsou tak drahé, že je jejich návratnost diskutabilní. A konečně, z naší krajiny, která je v podstatě pramennou oblastí, se sice voda rychle odvede, ale následně povodňové vlny působí obrovské škody v níže položených oblastech. Tyto škody jsou přímo na vrub nevhodným opatřením v horních částech povodí.
Poměrně málo známým problémem, jemuž se nadto nevěnuje téměř žádná pozornost jsou invazní dřeviny. Za invazní druh se označuje takový druh, který je do našeho prostředí přenesený z jiného prostředí a nemá zde přirozené nepřítele, zato velmi dobré podmínky k šíření. Těch využívá k „nekalé konkurenci“ s domácími druhy, jež potlačuje. například trnovník akát nebo javor jasanolistý
KRAJINA NYNÍ
